Česká společnost Trezor má na pažbě mnoho prvenství a je jasným leaderem inovací v oblasti kryptoměnové bezpečnosti. Nyní jako první HW peněženka na světě spustila pro uživatele Trezoru tzv. Coinjoin. To je funkce zcela zásadní pro zvýšení soukromí uživatelů Bitcoinu. Tato novinka však také vzbudila spoustu emocí a část komunity tuto novou funkci nevítá úplně s nadšením. Dnes se podíváme na to, jestli jsou připomínky těchto lidí oprávněné.
Abychom pochopili, co Coinjoin je a k čemu slouží, nejprve bychom si měli zopakovat, jak v principu fungují bitcoinové transakce. Shodou okolností tak rozbijeme jeden z častých mýtů okolo Bitcoinu:
Bitcoin není anonymní
Přinejlepším je totiž tzv. pseudonymní – tzn. uživatel je skutečně „skryt“ za čísly a písmeny své bitcoinové adresy, to však platí pouze do té doby, než s danou adresou začne nějak interagovat v reálném světě. Digitální stopu u svého bitcoinu můžu zanechat například už jen tím, že si jej koupím na centralizované směnárně, která podléhá regulacím a musím u ní projít procesem ověření totožnosti.
Díky nástrojům tzv. chain-analýzy je potom možné sledovat všechny další transakce uskutečněné z adresy, na kterou si zakoupený bitcoin přepošlu. Ostatně už jsme si dříve vysvětlili, že všechny transakce jsou v blockchainu zcela nesmazatelně zapsané. Je tedy důležité pochopit, že bez ohledu na další řádky o funkci Coinjoin – chain-analýza už nyní prozkoumává všechny transakce, které se na bitcoinové síti uskuteční.
Moderní krypto-peněženky se snaží tuto „nevýhodu“ Bitcoinu kompenzovat tím, že na každou transakci vám automaticky generují nové adresy… to má ale zase jiné nevýhody. Ukážeme si příklad:
Grafické znázornění jednoduché bitcoinové transakce. Zůstatek se vrací na původní adresu, z hlediska protokolu je to však standardní transakce.
Zůstatek ani jedné adresy sám o sobě nepostačuje pro moje potřeby. K vytvoření transakce tedy peněženka použila dvě adresy. Chain-analýza tak pochopí, že obě adresy byly moje, i když třeba do té doby mezi sebou nijak neinteragovaly. Jako bonus navíc uvidí můj zůstatek (v tomto případě 50 000 sat).
Když v obchodě platíte pětistovkou pár rohlíků, také nikdo nepotřebuje vědět, že máte v peněžence další dvě dvoutisícovky. U Bitcoinu je to ale jinak. Protokol musí svou transakční historii udržovat veřejnou, protože jedině tak může zajistit, že nikdo nebude podvádět. Není to tedy jeho chyba, ale záměrná vlastnost. Bitcoin při svém vzniku dobrovolně obětoval část soukromí svých uživatelů, aby maximálně navýšil bezpečnost.
Předchozí odstavce vám mimochodem vyvrátily další mýtus o Bitcoinu, a tedy, že ho pro transakce používají především zločinci. Že tomu tak není, ve skutečnosti potvrzuje i výroční zpráva samotné chain-analýzy.
Ve světě, kde se o vás stát a jiné organizace ne nutně s dobrými úmysly snaží dozvědět co nejvíce informací, aby je proti vám mohly použít, je lepší, pokud nějaké nástroje na zvýšení soukromí existují. Nyní je na čase si ono soukromí vzít zpátky. A zde konečně přichází na řadu Coinjoin.
Anonymita v davu
Ve velmi zjednodušené podobě se dá Coinjoin vysvětlit tak, že jakmile máte aktivní službu Coinjoin, vaše peněženka se stane účastníkem transakce, do které tzv. koordinátor „přizve“ další uživatele sítě, zamíchá dohromady velké množství vstupů od více uživatelů a výsledné výstupy zase rozpošle původním majitelům, avšak na nové adresy. Tím se vytvoří jakési „klubko“ transakcí, které je prakticky nemožné dál sledovat. Respektive – sledovat ano, ale nikdo není schopen určit, který bitcoin patří komu. A v tom je celé kouzlo. Chain-analýzy totiž fungují více než na čemkoliv jiném na principu pravděpodobnosti – tedy snaží se odhadnout, s jakou pravděpodobností je bitcoin pořád ve vlastnictví oné původní osoby, jejíž identita byla někdy v minulosti prozrazena. Pokud je počet vstupů a výstupů dostatečně velký, šance, že chain analýza dokáže ono klubko rozplést, je prakticky rovna nule. A o to právě jako uživatelé Coinjoinu usilujeme.
Ilustrační obrázek, jak funguje Coinjoin. Umělecké zpracování dává tušit, že se jeden uživatel snadno ztratí v davu ostatních podobných transakcí.
Velmi zdařilou vizualizaci nádherného Coinjoinu v praxi můžete najít v bitcoinovém mempoolu. Tento konkrétní coinjoin dokázal vymazat historii více než 200 bitcoinů v hodnotě přibližně 6 milionů amerických dolarů a to vše v něčem, co se tváří jako jedna – byť nestandardně velká – transakce.
Reakce komunity byla bouřlivá – v dobrém i zlém
Řada uživatelů Coinjoin v Trezoru velmi vítá – ostatně jedná se o roky prověřené open-source řešení, avšak dosud šel coinjoin používat pouze v tzv. „hot“ peněženkách, tedy vašim privátním klíčům teoreticky hrozila možnost úniku na internet, hacku atp. Český Trezor je první hardwarová peněženka – tedy peněženka, která vaše klíče udržuje vždy mimo internet – která Coinjoin umí opravdu bezpečně a za to Trezor sklidil zasloužené ovace.
Tato nová funkce ve spolupráci s Wasabi wallet a jejich protokolem WabiSabi má však i několik na první pohled méně veselých stránek. Komunitu vystrašila informace, že sám koordinátor coinjoinu, protokol zkSNACKs, využívá data dostupné z chain-analýzy. Komunita zareagovala dle očekávání – tedy velmi vystrašeně, třaskavě až nepřátelsky. Proto jsme využili toho, že je Trezor česká společnost a komunita je zde velmi propojená a přátelská, a oslovili jsme Trezor napřímo, aby nám tato kontroverzní témata pomohli osvětlit. Zeptali jsme se mj. právě i na to, k čemu data z chain-analýzy protokol zkSNACKs používá. Tímto mnohokrát děkujeme Hynkovi Jínovi, šéfovi vývoje společnosti Trezor, a jeho Josefu Tětkovi, který v Trezoru zaujímá pozici Bitcoin analytika. Ukázalo se totiž, že ve skutečnosti není třeba ničeho bát.
Předně je potřeba říct, že Coinjoin je zcela dobrovolná záležitost a ve svém Trezoru Model T tuto funkcí musíte sami zapnout. Opravdu totiž existují bitcoiny, jejichž historie byla zcela prokazatelně pošpiněna závažnou trestnou činností, a asi se všichni shodneme, že tyto peníze už z principu ve svém držení mít nechcete.
Rozhodně to ale není tak, že by Trezor nově začal „nahlašovat“ svoje uživatele za to, že takové bitcoiny drží. Data nejsou nijak shromažďována a uživatele nejde vysledovat (mj. i díky tomu, že veškerá komunikace automaticky putuje přes nesledovatelnou síť TOR). Tedy jediné, co se může stát, je, že Coinjoin koordinátor, tedy zjednodušeně řečeno protokol, který celou velkou coinjoinovou transakci připravuje, tyto „špinavé bitcoiny“ odmítne do coinjoinu přizvat. Rozhodně ale nijak daného uživatele nenahlašuje ani dále neshromažďuje jeho data. Nezdařený/odmítnutý coinjoin je ale jasným znamením, že s mincemi daného uživatele nemusí být něco v pořádku – tedy jejich „risk score“ přiřazené v rámci chain-analýzy je příliš vysoké.
Je zřejmé, že s takovými mincemi je potřeba následně operovat velmi obezřetně a neposílat je například na centralizované burzy, které by je mohly v krajním případě i zmrazit. Samotné transakce v bitcoinové síti však cenzurovat nelze – v tomto ohledu žádné riziko nehrozí a nic na tom Coinjoin nemůže změnit.
Budoucnost Coinjoin transakcí
Další obavy potom panují z toho, že mince bez historie, tedy takové, které Coinjoinem úspěšně prošly, některé burzy raději nebudou přijímat. Tuto informaci v současnosti nelze jednoznačně potvrdit ani vyvrátit (nelze říct, co bude za 5 nebo 10 let). Skutečně, dle dostupných informací některé zahraniční burzy preventivně coinjoinové transakce omezují – například vyžadují, u do té doby neověřených účtů, dodatečné provedení KYC/AML. To už ale opět není chyba Wasabi, Trezoru a ani samotného Bitcoinu, ale toho, že dovolujeme regulátorům zasahovat do našeho práva nakládat s našimi penězi – je totiž důležité zmínit, že Coinjoin není nelegální činnost nebo funkce. Toto riziko se tedy týká i konkurenčních řešení Coinjoinu – především Samourai Wallet, kterou ještě krátce zmíníme na konci článku – a opravdu za něj nemůže Trezor.
Dobrá zpráva je, že v tuto chvíli dle našich informací žádné české směnárny a burzy a ani žádné významnější mezinárodní burzy jako je Coinbase nebo Binance svoje uživatele využívající Coinjoin neomezují, pravděpodobně právě z důvodu, že se nejedná o nelegální praktiku.
Zde do budoucna hodně záleží i na komunitě, jak Coinjoin zapracuje do svojí běžné praxe. Zjednodušeně řečeno, pokud bude většina mincí bude opakovaně procházet Coinjoinem nebo jiným způsobem anonymizace, Bitcoin skutečně bude moci plnit roli digitální hotovosti, kdy jsou si všechny mince rovny a jsou 100% „zaměnitelné“ (fungible).
Pokud Coinjoin zůstane okrajovou záležitostí, bude pro regulátory a burzy mnohem jednodušší jej kdykoliv v budoucnu označit za něco, co používají zase jenom kriminálníci a zloději, a pokusí se Coinjoin nějakým způsobem zregulovat.
Navíc je důležité si uvědomit, že Coinjoin používáme právě proto, abychom se z okovů chain-analýzy vymanili. Proto si zde dovolím krátký citát:
A právě proto jsem si Coinjoin na svém Trezoru aktivoval i já. Nejsem totiž kriminálník, jen mám nárok na soukromí své i svých peněz. A stejné právo máte i vy.
Coinjoin není jediná cesta
Na závěr článku se sluší a patří říct, že Coinjoin v Trezoru není jediný způsob, jak lze dosáhnout vyšší anonymity v síti Bitcoin. Existují tzv. whirlpooly/mixéry, velkou porci bezpečí a soukromí nabízí i druhá vrstva Bitcoinu Lightning Network, o které jsme psali dříve. Zabrousit lze i do vod altcoinů a využít například Monero nebo ZCash. Alternativou k Trezor Coinjoinu může být i dříve zmíněná Samourai Wallet. Ta celý koncept uchopuje zase z jiné perspektivy. Díky tomu ale čelí jiným rizikům než Trezor a Wasabi. Je každopádně dobře, že jako uživatelé máme z čeho vybírat.
Důrazně však doporučujeme, abyste si nejdříve provedli sami svůj vlastní průzkum a nastudovali plusy a mínusy jednotlivých řešení. Funkce a služby zmíněné v tomto odstavci jsou totiž určené spíše pro lehce pokročilé uživatele kryptoměn a je až příliš snadné se tzv. „střelit do nohy“ – tj. napáchat sám sobě víc škody než užitku. To by v případě implementace do Trezoru nemělo hrozit, můžeme potvrdit, že uživatelská zkušenost je dostatečně jednoduchá a srozumitelná. Za to ještě jednou tleskáme a posíláme do Trezoru pozdravy.
Pokud je pro vás soukromí opravdu důležité, můžete se stavit i v našem klientském centru, kde můžete oba modely Trezoru zakoupit zcela anonymně za hotovost. Adresa je Bubenečská 184/1, Praha 6.
Mimochodem, máme potvrzeno, že implementace Coinjoinu pro starší „základní“ Model One se chystá v dohledné budoucnosti. A Bitcoin, který si do Trezoru pošlete, můžete nakoupit na nejstarší české směnárně Simplecoin. Bitcoin už je nyní se slevou „jen“ 56 % od ATH a míří zpátky ke 30 000 dolarů za minci (cca 640 000 Kč).
