Minulý týden došlo na konferenci ChainCamp k představení nového českého projektu Vexl. Ten má za cíl rozšířit možnosti nakupování a prodeje bitcoinu anonymně, a přitom pokud možno bezpečně. V dnešním článku se pokusíme poodhalit nejen, o čem Vexl je, ale jaké výhody a nevýhody s sebou nesou různé způsoby pořízení kryptoměn.
Spousta lidí si nesprávně a naivně myslí, že bitcoin a další kryptoměny jsou vždy anonymní a jsou tak perfektním nástrojem pro nákup drog nebo jiných nelegálních služeb a věcí na internetu. Přece už v názvu mají „krypto“ – slovo vycházející z latiny, označující něco skrytého a zašifrovaného. Pravdou však je, že nakupovat cokoliv nelegálního za bitcoin nebo třeba ethereum je asi největší hloupost, kterou můžete udělat.
Bitcoin a s ním i většina ostatních kryptoměn je totiž tzv. pseudonymní – tím myslíme, že je anonymní pouze do té doby, dokud s ním nespojíte svoji identitu v reálném světě. Pokud si tedy koupíte bitcoin přes svůj účet na směnárně, zaplatíte za něj převodem přes bankovní účet a následně si necháte kryptoměnu poslat do svojí peněženky, zanechali jste ve skutečnosti mnohem větší stopu, než kdybyste si z bankomatu vybrali hotovost a raději zaplatili tou. Což je přesně to, co zločinci ve skutečnosti dělají. Používají hotovost. Tím jsme tedy rozbili jeden mýtus hned na začátku.
Nakupovat Bitcoin lze všelijak. Z pohledu soukromí existují vlastně jen dva způsoby. Oba mají svoje výhody, ale i nevýhody.
Když pohodlí je víc než soukromí (centralizované burzy)
Rychlý, pohodlný, a tedy nejvíc rozšířený způsob nákupu kryptoměn je přes tzv. centralizované burzy a směnárny. Sem spadá i Simplecoin, na jehož webu si nyní čtete tento článek. Výhodou tohoto řešení je, že ihned po registraci můžete vytvořit objednávku a bez ohledu na aktuální kurz bitcoinu jej můžete mít do 10 minut na peněžence. Navíc pouze s drobným poplatkem za směnu.
Jistou nevýhodou centralizovaných řešení je podle části komunity preferující soukromí fakt, že takový obchod automaticky podléhá pravidlům AML („zákon proti praní špinavých peněz“) a KYC („poznej svého zákazníka“). V určitém bodě můžete být obchodníkem vyzváni k doložení dokladů totožnosti, fotografie a u větších obchodů i k doložení původu peněz, s kterými chcete obchodovat. Například, že máte dostatečné příjmy ze zaměstnání, nebo jste již vydělali peníze na jiných investicích.
Častým mýtem je, že dané informace jsou automaticky proaktivně zasílány policii nebo finančnímu úřadu. To není pravda. Údaje jsou bezpečně uchovávány v šifrovaných databázích na serverech burz a směnáren. Předloženy k nahlédnutí jsou až v případě, že je směnárna oslovena orgány činnými v trestním řízení. Tedy až tehdy, kdy byste byli podezřelí z nějakého trestného činu. Je pravda, že v takovém případě budou data vydána.
Právě proto existují dobré důvody, proč se uchýlit (i) k druhému způsobu nákupu, a to je anonymně a tzv. P2P – tedy mezi dvěma rovnocennými partnery, kteří se ani nemusí znát. Tedy tak, jak to zamýšlel Satoshi Nakamoto, anonymní tvůrce Bitcoinu.
Skutečná anonymita něco stojí (decentralizované burzy a Vexl)
Když pětistovkou platíte za nákup potravin v supermarketu, taky po vás nikdo nechce vidět občanský průkaz, vaši adresu a kolik vyděláváte. Proč by to mělo být jinak u Bitcoinu, který má za cíl být elektronickou hotovostí?
Výhodou anonymního způsobu nákupu kryptoměn je vyhnutí se veskrze neefektivní administrativě AML či KYC. Když to uděláte správně, bitcoin, který tímto způsobem získáte, je skutečně anonymní – dokud s ním například nezaplatíte za internetovou objednávku (kde opět nějaké protistraně dáváte svoje osobní údaje) nebo se jej nepokusíte prodat na centralizované směnárně. Takový bitcoin plní de facto roli hotovosti. Nikdo neví, že ho máte.
Mohou to být peníze pro strýčka Příhodu nebo váš důchodový fond, o kterém neví ani manželka. Stejně jako nebudete do světa volat, že máte doma zlatou cihlu, je dobré neříkat nikomu o tom, kolik máte BTC. A když už to neví vaše manželka, proč by to měl vědět „berňák“?
Takovýto obchod je dle platné legislativy do výše ekvivalentu 10 000 EUR zcela v pořádku, nezbavuje vás však daňových povinností. Pokud budete utrácet bitcoin, který vám mezitím narostl na ceně, je potřeba zisk zdanit. To je důležité připomenout. 
Jistým omezením taktéž může být skutečnost, že aby byl obchod skutečně anonymní, je lepší se s protistranou sejít a obchod uskutečnit osobně s předáním hotovosti. Existují sice i decentralizované směnárny bez KYC – služby jako Bisq nebo Hodlhodl, ale ty jsou poměrně složité. K tomu vyžadují platbu přes účet a nejsou tak 100% anonymní – v dnešním článku se jim tedy nebudeme více věnovat.
Vexl v 21. století: tentokrát legálně a v appce
Hlavní strastí (alespoň ze zkušenosti autora článku) výše zmíněného P2P způsobu nákupu bývá problém s nerovnováhou nabídky a poptávky. Obzvlášť nyní, v době značného propadu kurzu bitcoinu, může být poměrně obtížné najít někoho, kdo by vám svůj bitcoin chtěl prodat.
I to si dává za úkol vyřešit aplikace Vexl, kterou jsme zmiňovali na začátku článku. Vexl je vlastně taková anonymní sociální síť, kde můžete projevit zájem nakoupit nebo prodat BTC. Síť je v tomto případě tvořena anonymizovanými a zašifrovanými kontakty z vašeho mobilu a podobně jako třeba na Facebooku můžete chtít být propojeni s vašimi „přáteli“ anebo „přáteli přátel“. Díky tomu se tak přes naprosto nečekané spojení můžete dostat k někomu z vašeho města, kdo zrovna prodává nebo nakupuje bitcoin, a přitom se vůbec nemusíte znát.
Ideální je, když ve svém okolí objevíte tzv. etického veksláka. Ten funguje ve své komunitě jako obchodník, který s drobným poplatkem prodává a nakupuje bez ohledu na kurz. Jako bonus vás může i něco přiučit (např. práci s Lightning Network), dokonce může po domluvě zajistit i pravidelné nákupy či odkupy.
Jak přesně aplikace Vexl funguje v praxi, vám přiblížíme v dalším článku, který vyjde co nevidět. Do té doby se můžete podívat na směnárnu Simplecoin, která až do částky 200 EUR za 10 dní nevyžaduje žádné KYC a registraci můžete provést jednoduše přes anonymní email.
