První „bombu“ letošního roku už máme za sebou – schválení bitcoinových ETF fondů. Bitcoin ale letos čeká ještě jiná velká událost a tou je půlení odměn z těžby. Bude to znamenat další prudké nárůsty?
Pravděpodobně ano. Nejprve si ale rychle zrekapitulujme, co je to těžba a co je to půlení (halving), tedy snížení odměn a proč hraje důležitou roli v ekosystému Bitcoinu.
Vznik nových bitcoinů
Těžba bitcoinů je ve skutečnosti soutěž – defacto loterie o to, kdo bude moci zapsat do blockchainu další blok se souhrnem transakcí nashromážděných každých 10 minut a tím potvrdit jejich správnost. Změna (snížení) těchto odměn přichází vždy po 210 000 blocích schválených transakcí, což je přibližně každé čtyři roky. Dnes, potom, co již u Bitcoinu proběhly tři halvingy, je odměna 6,25 BTC za každý blok. Již v polovině dubna 2024 – tedy téměř přesně za dva měsíce odteď se tato odměna skokově sníží o polovinu na 3,125 BTC.
Efekt půlení - slábne nebo zesílí?
Hodně lidí z komunity si myslí, že efekt půlení už bude téměř zanedbatelný – přinejmenším pak, že očekávání této události už múže být zaceněno s velkým předstihem. Je tu ale nemalá část lidí, která si myslí pravý opak. A to včetně zkušeného cypherpunkera a vynálezce Proof of Work mechanismu Adama Backa. Je totiž faktem, že taková souhra okolností, jako máme letos, Bitcoin ještě nikdy nepotkala a tento čtyřletý cyklus může být opravdu výjimečný. Adam Back proto důrazně doporučuje nepodcenit vliv a dopady schválení ETF fondů a chuť velkých institucí se s bitcoinem svézt. Dále očekává ještě v roce 2024 cenu přes 100 000 dolarů za bitcoinovou minci.
Apetit velkých investorů
A byly to právě ETF fondy, do kterých v posledních dnech přitékají stovky milionů dolarů, což vyhnalo cenu bitcoinu přes 52 000 dolarů. Navíc se v USA částečně nedobrovolně připravují na snížení základních úrokových sazeb, protože financování státního dluhu se pro ně stává příliš nákladným a americká ekonomika je i přes veškeré ujišťování na hraně propadu do recese. Dříve nebo později se tedy vrátí „éra levných peněz“. Stačí, aby Fed vydal jasný „signál“, že začíná se snižováním a trhy budou reagovat a „zaceňovat“ tyto pozitivní zprávy.
Tvrdé peníze ještě tvrdší
Třetí důvod pro růst je do jisté míry filosofický, ale i tak se z našeho pohledu jedná o výrazný milník. Bitcoin je často srovnáván se zlatem – jako zástupce tzv. tvrdých nebo „zdravých“ peněz.
A s následným půlením odměn poprvé klesne „inflace“ bitcoinu výrazně pod hodnotu přírůstku zásoby zlata. Zatímco se ročně podaří těžbou zásobu zlata navýšit průměrně o 1,5 %, inflace Bitcoinu klesne na hodnotu 0,87 %. A to víme velmi přesně, jelikož jak známo, těžbu bitcoinu nejde nijak urychlit díky mechanismu úpravy složitosti těžby.
Jsem toho názoru, že tento fakt zatím doceněný není a čeká nás tzv. „supply shock“, tedy moment, kdy výrazný nesoulad poptávky a nabídky vystřelí cenu raketově vzhůru. Už nyní totiž pouze ETF fondy „vyluxují“ každý den z trhu přibližně 12 krát víc Bitcoinů, než je ten den vytěženo. A pokud to bude od dubna klidně 25 krát nebo 30 krát více, tak nárůst ceny tzv. „nemá kam uhnout“. Takže ano, samotné půlení by na to nestačilo, ale kombinace s efektem výkupů správci ETF fondů mohou s kartami pořádně zahýbat.
Jaká bude cena bitcoinu po halvingu
Optikou těchto faktů už potom nemusí být dříve šílená čísla jako 250 000 (téměř 6 milionů korun) nebo dokonce 400 000 dolarů (téměř 9 milionů korun) za jeden bitcoin do roku 2025 tak odtržené od reality. Uznávám, že až trošku nerealisticky ale může znít časopis Forbes s odhadnutým „maximálním potenciálem“ pro rok 2025 na částce 524 000 amerických dolarů (12,4 milionu korun).
Opravdu je tedy bitcoin za 1,2 milionu drahý? Nezapomeňte, že štosovat saty můžete i po menších částkách díky nejstarší české směnárně Simplecoin.eu.
