Existuje-li magické tlačítko na tisk peněz, dříve nebo později vznikne nebo bude uměle vytvořena situace, kvůli které je potřeba ho stisknout. BitBonds, tedy bitcoinové dluhopisy by ale mohly změnit pravidla hry.
Skutečnost zmíněnou v perexu můžeme ověřit napříč lidskou historií a považovat ji tak za empiricky dokázanou. Ať už se podíváte na starověký Řím, Byzantskou říši, Velkou Británii, Výmarskou republiku, Spojené státy a desítky či stovky menších států a říší napříč historií, vždy existovala nějaká forma magického červeného tlačítka, kterým panovník, vláda, nebo centrální banka začala s pozvolným a později stále rychlejším znehodnocováním měn. A ať bylo první tzv. zlehčování mincí nebo tisk peněz sebemenší a jeho důvody sebe ušlechtilejší – důsledek byl vždy stejný.
Zrychlující tempo znehodnocení měn, pokroucení cenových signálů, misalokace kapitálu, pnutí ve společnosti, horší kvalita služeb, zhoršující se zdraví – mentální i fyzické a nakonec celkový úpadek společnosti. Výsledkem byly pády celých říší, občanské války, ale i ty světové, které nakonec pohltily celé kontinenty a stály miliony lidských životů.
Přitom se stačilo řídit jednoduchým pravidlem:
Nikdo by neměl mít magické červené tlačítko. Protože když bude existovat, vždy nastane (nebo bude vytvořena) situace, kvůli které si mocní obhájí jeho použití „pro vyšší dobro“.
A tato droga je ještě návykovější a ještě destruktivnější, než heroin. Jakmile se jednou začne, nejde přestat. Ostatně, to ukazují fiatové systémy ničím nekrytých měn napříč světem. A příklad Argentiny v současnosti ukazuje, jak bolestivá umí být odvykací kůra.
Největší lež, která se stala pravdou
Realita tohoto je kolem nás. A přestože se to na první pohled zdá až jako přílišné zjednodušení, že za všechno můžou nekvalitní (znehodnocující se) peníze, je to bohužel až takhle prosté. Vše přitom stojí na základní lži, kterou se podařilo moderním ekonomům převést na úroveň faktu. Ta lež zní, že inflace je přirozená součást tržního prostředí a dokonce je žádoucí, aby se přeci stimulovala ekonomika.
Dnes už je tato lež tak zakořeněná v našich hlavách, že už se nad tím nijak nezamýšlíme a bereme to jako běžnou součást života. Místo obyčejného šetření se z nás všech nevyhnutelně stávají investoři. A teprve něco jako 20 % inflace nás donutí se na chvíli zamyslet, jestli je ta inflace opravdu v pořádku. 20 % samozřejmě ne, ale 2 % ano, tvrdí mužíčci v oblecích a Franta jim od lahváče – protože do hospody už nechodí – nadšeně kýve, že tomu rozumí. Ale přitom nerozumí, protože to intuitivně (a zcela správně) postrádá smysl.
Děsivý je opravdu fakt, že se znehodnocující kolečko neustále zrychluje. Množství tisknutých peněz je pokaždé větší, čas, který odděluje dvě „krize“ vyžadující stisk červeného tlačítka jsou kratší a kratší.
Únik ze spirály bude bolet. Nebo ne?
Tímto způsobem se celý systém uzamyká do spirály, z níž je prakticky nemožné uniknout. Každý další pokus o „záchranu“ totiž vyžaduje ještě větší objem peněz, větší státní zásahy, růst regulace a větší ztrátu svobody. Spirála úpadku tak pokračuje – neviditelně, ale neúprosně. Až se nakonec přeci jen stane hmatatelná. Rekordně nízká porodnost, nebo poprvé v novodobé historii klesající odhadovaná doba dožití, horší služby ve školství, zdravotnictví, od policie přes úřady, ale i v soukromém sektoru, kde se výrobci zboží uchylují k šizení anebo zmenšování balení (tzv. smrkflace nebo shrinkflace). To opravdu není náhoda. A ne vždy zatím stojí „nenažranost“ firem. Jako spíš zoufalá snaha zůstat v byznysu i nadále.
Státy se však zahnaly do kouta sami a doba na záchranu fiatového systému už dávno pominula – a to nejspíš už v krizovém roce 2008. Místo toho se teď bankovní systém chová jako feťák, který státu drží pistoli u hlavy a řve „dej mi injekci likvidity, nebo ti zničím celý finanční systém!“
Zbylé nástroje, které mají politici k dispozici jsou jen ty velmi nepopulární jako je zvyšování daní (ideálně „pro bohaté,“ což pak stejně nejvíc dopadne na ty nejchudší), či úprava (nebo rovnou rušení) sociálních programů. To vám ale volby nevyhraje, přestože i k těmto zoufalým krokům se někde někdo zkusí uchýlit. A proto raději státy zmáčknou červené tlačítko a vina se svalí na toho týpka, co tam byl v minulém volebním období. Fiala svalí vinu na Babiše, již brzy Babiš na Fialu. Trump na Bidena. Biden na Trumpa… a teď zase Trump na Bidena.
Přeci jen ale existuje způsob, jak celý systém stabilizovat. Tím nástrojem je samozřejmě Bitcoin. A mě nepřestává fascinovat, jak celý svět může spát a nevidět fakt, že Spojené státy mílovými kroky míří k bitcoinizaci své ekonomiky jako jedinému zbylému pokusu o záchranu, který nepovede k velmi bolestivému pádu ekonomiky a dlouhotrvající recesi (v tom lepším případě).
Snad je to zároveň jejich neustálá snaha o rétoriku, že „dolar musí zůstat rezervní světovou měnou“ a že ani Donald Trump „nedovolí“ Bitcoinu ohrozit silnou pozici dolaru, která lidi tolik mate. Nedívejte se ale tolik na to, co kdo říká, ale na to, co skutečně dělá.
Bitcoin je jako soudek s prachem
Taky je to možná tím, že za úspěch Bitcoinu je považován pouze růst jeho ceny. Což je ale opět dívání se špatným směrem. Za růstem ceny Bitcoinu vždy stojí něco, co ten růst muselo započít. Je to asi jako se sudem střelného prachu. Výbuch takového sudu také způsobilo „nevinné“ škrtnutí zápalky. Podobně je to se zmiňovanou cenou Bitcoinu. Můžeme se rozčilovat, jaktože soudek s prachem stále nevybuchnul, ale věřte mi, že zápalka už svoji práci dávno udělala.
Bitcoin může zakořenit v centru finančního systému
Díky návrhu Andrewa Hohnse a Matthewa Pinese z Bitcoin Policy Institute (BPI), dostal Donald Trump na stůl návrh tzv. Bitbonds, neboli bitcoinových dluhopisů.
Ve zkratce řečeno se má jednat o dluhopis, který vydá americká vláda podobně jako dříve, avšak nechá si z něj pro svoje potřeby pouze 90% a za zbylých 10% nakoupí Bitcoin do strategické bitcoinové rezervy. Dle právnické analýzy BPI by toto splňovalo podmínky tzv. rozpočtově neutrální strategie pro akumulaci bitcoinů, ke které se vláda USA zavázala dříve při zřízení současné podoby bitcoinové strategické rezervy (BSR). Tento dluh budou muset refinancovat tak jako tak – a to již do konce roku 2025. Připomeňme, že částka potřebného refinancování je enormních 9,2 bilionu dolarů.
Díky tomu by USA už v roce 2025 mohly nalít do BTC odhadem až 2 biliony dolarů, tedy efektivně zhruba zdvojnásobit tržní kapitalizaci Bitcoinu a tím samozřejmě masivně vytlačit cenu nahoru. Hlavní jsou ale dopady přímo pro USA a tím je rozpočtově neutrální způsob akumulace BTC a daňově zvýhodněný způsob investic pro americké rodiny. Je to zároveň nástroj, který sníží dopady na státní rozpočet v podobě obsluhy dluhu. Připomeňme, že už nyní platí USA pouze na úrocích ze svého dluhu už skoro víc (1,125 bilionu), než vydávají třeba na obranu (0,9 bilionu) a školství (0,3 bilionu). Bitcoinové dluhopisy by tak mohly Spojeným státům ušetřit oproti konvenčním dluhopisům minimálně 350 (v pesimistickém), možná až 700 miliard dolarů ročně (v realistickém scénáři).
Šach mat celému světu
V tom nejoptimističtějším scénáři se počítá i s urychleným rozjetím tzv. teorie her, kdy by najednou začaly naskakovat další státy a začaly by tvořit svoje vlastní „BSR“ (Bitcoinové strategické rezervy). Je to jen pár týdnů, kdy se touto možností vážně zabývala i rada ČNB. Nezávisle na federální vládě navíc svoje BSR plánují i jednotlivé státy USA a s odůvodněním, že se tak budou snažit stabilizovat svoje veřejné finance. V takovém případě by nárůst ceny Bitcoinu byl tak masivní, že USA touto formou mohlo svůj dluh i začít reálně snižovat!
Amerika už nemůže couvnout
Je taky nutno zdůraznit, že akumulace Bitcoinu je již pro USA i zároveň otázka státní bezpečnosti. V tento moment asi nemůžeme tvrdit, že by celá Trumpova administrativa byla slepě nakloněna potřebě akumulovat Bitcoin. Ale to riziko, že by USA někdo předběhl v tomto novodobém „závodu ve zbrojení“ je tak velké, že Amerika už z tohoto závodu nemůže vycouvat a musí jej za každou cenu vyhrát. I když se u toho (opět) poveze na zádech zbytku světa. Znovu opakuji: USA musí akumulovat Bitcoin.
Bitbonds by tak z hlediska USA byly ultimátní „šach mat“ celému světu a především Číně, která by tak „opět“ netrefila bojiště a zůstala by sice s obrovskou zásobou fyzického zlata, ale dost výrazně by mohla zaostávat v závodě o zlato digitální. Bitbonds by doslova legalizovaly Bitcoin jako americký, a být proti Bitcoinu by najednou znamenalo být proti Americe. Navíc, pokud by jej opravdu mohly kupovat americké rodiny bez další daňové zátěže, další odpor by byl politicky neprůchozí.
Šach mat. Výbuchu sudu. Závod začíná – otázka je, jestli ještě někdo může USA předběhnout. Asi ne v počtu držených bitcoinů, ale rozhodně v tom, kdy začnete nakupovat vy sami. A tenhle závod už si nemůže dovolit prohrát nikdo z nás. Tak kupujte společně s námi přes nejstarší českou směnárnu – Simplecoin.
