Ve středu prolítl éterem článek Financial Times, kde se guvernér České národní banky Aleš Michl rozmluvil o svém plánu začlenit Bitcoin do strategických rezerv ČNB.
Než si začneme stavět vzdušné zámky, podívejme se na to, co se od středy 30. ledna, kdy článek Financial Times vyšel, vlastně stihlo stát. Už se ví, že Aleš Michl, jakožto bývalý investiční bankéř přistupuje dlouhodobě k riziku o něco volněji, než jeho kolegové. I Michl si ale musel projít vývojem svého vztahu s Bitcoinem. Ještě před časem například řekl, že nečetl kód a nevěřil tomu, že by Bitcoinů bylo celkem jen 21 milionů mincí.
Vypadá to, že mu někdo otevřený kód bitcoinového protokolu pomohl nastudovat a pan guvernér v Bitcoinu spatřil zajímavou příležitost. Hned následující den, ve čtvrtek 31. ledna, bankovní rada schválila, že se Bitcoinem opravdu budou vážně zabývat.
Michl chce Bitcoin až za 170 miliard korun
Plán Aleše Michla zněl na poměrně ambiciózních až 5 % z objemu rezerv, což nyní tvoří necelých 170 miliard korun, nebo spíše 7,3 mld. eur, jelikož jsou rezervy převážně drženy právě v eurech. Při současném kurzu by se tak jednalo cca 70 000 BTC. Česká republika by se tak okamžitě zařadila na přední příčky z hlediska největších držitelů bitcoinu a navíc, by ČNB byla pouhou třetí národní bankou na světě, která by oficiálně přiznala držení bitcoinových rezerv (za Salvadorem a Bhútánem). Ambiciózní je to plán i z toho důvodu, že i fyzické zlato, které tradičním bankéřům určitě voní lépe, má ČNB cca 3 % v objemu rezerv. Realističtější, než výše zmíněných 5 % je tedy asi očekávat nakonec alokaci na úrovni 1 – 3%, tedy přibližně 1,5 – 5 mld. eur.
Návrh má velké i malé odpůrce
Proti plánu ČNB se samozřejmě neopomněla téměř okamžitě ohradit Christine Lagarde, prezidentka ECB. Začala prohlášením, že nemá žádnou vnitřní hodnotu, používají ho zločinci pro praní špinavých peněz a je příliš volatilní. Teprve pak v proslovu použila slovo „bitcoin“ a lidem na tiskovce se ulevilo, že nemluví o euru 😉
Ozývají se hlasy, že je nefér, aby si ČNB natiskla peníze (a nepřímo tak zdanila ostatní) pro svůj plán nákupu bitcoinů. Tady je důležité zmínit, že ČNB se chystá do bitcoinu pouze realokovat část svých devizových rezerv, tedy eura, která už byla nakoupena v minulosti (ano, za „vytištěné“ koruny), kdy se ČNB snažila uměle oslabovat korunu vůči euru. Ty jsou s námi ale zhruba od roku 2013.
Jiným zase vadí, že ČNB hodlá „gamblovat s kryptoměnami“ (první nepochopení) za veřejné peníze (druhé nepochopení). Peníze jsou to ale skutečně jen a pouze ČNB, která s nimi sice může vypomáhat i české vládě, ale činí tak zřídka kdy a ve skutečnosti tím banka financuje svůj vlastní chod a jistou formou tedy udržuje i nezávislost na státu. Důkazem toho může být, že proti Michlově návrhu vystoupil i ministr financí Stanjura. Ale ani z toho si Michl nic dělat nemusí.
Adopce může chytnout obrátky
Co se tedy stane až ČNB nakoupí bitcoin? První otázka asi patří ceně. Ale tady hned schladíme očekávání. Přestože je 7 mld. euro hodně peněz, je to ani ne 20 % toho, co se v Bitcoinové síti zobchoduje za pouhých 24 hodin. Samotným nákupem ČNB se tedy nedá očekávat, že bychom všichni držitelé bitcoinu přes noc pohádkově zbohatli. Přímý dopad do ceny bude s největší pravděpodobností minimální. Mnohem větší dopad by rozhodnutí ČNB ale mohlo mít z hlediska adopce Bitcoinu jako takového – o tom níže.
Zapojení centrálních bank a vlád do „bitcoinového závodu“ dlouhodobě rozděluje komunitu na dva tábory. Jedni, převážně bitcoinoví OG’s a cypherpunkové volají po tom, že bitcoin je technologie pro lidi a zapojení takto velkých hráčů (příliš brzy) může podkopat původní myšlenku Bitcoinu.
Přijetí státy a institucemi je nevyhnutelné
Mnohem realističtější postoj ale zaujímá druhý tábor. A na české scéně tento názor asi nejryzeji vystihl bitcoinový analytik a popularizátor Josef Tětek. Ten na síti X vyzdvihl fakt, že Bitcoin je neutrální technologie a zkrátka si jej může koupit kdokoliv. Zapojení států a centrálních bank je tedy nevyhnutelné, pokud se Bitcoin má stát světovými penězi. V konečném důsledku je vlastně dobře, že se tato institucionální adopce děje a otevírají se tu zajímavé možnosti pro rozjezd takzvané teorie her. Ta se stručně dá popsat tak, že nikdo nechce být první (riziko, že plán nevyjde je pro něj teoreticky největší), ale zároveň nikdo nechce být poslední (v případě bitcoinu by to znamenalo, že bude nakupovat za nejvyšší ceny).
Pro toto tvrzení hraje i fakt, že se dlouho a otevřeně mluví o bitcoinové (spíše nakonec kryptoměnové) rezervě ve Spojených státech. Ono totiž bez ohledu na to, jak to nakonec s rezervou USA dopadne na federální úrovni, už 20 států USA vypracovává svoje návrhy na začlenění Bitcoinu do strategických rezerv, penzijních fondů atp. Typicky se uvažované sumy pohybují na úrovni 5 – 10%. Níže naleznete přehlednou mapu toho, v jaké fázi se jednotlivé návrhy nacházejí. Dokonale tak začíná platit, že už není rizikem Bitcoin držet, ale naopak, žádný Bitcoin nemít.

Michl a ČNB může psát historii
Bylo by skvělé, kdybychom měli tak osvícenou radu ČNB, která by Bitcoin skutečně začlenila do svých strategických rezerv. Nejenže bychom tedy brali krásné třetí místo za zmíněným Salvadorem a Bhůtánem. Patřilo by nám ale i pomyslné první místo mezi „západními ekonomikami“. A právě tady by ČNB mohla splnit svojí historickou úlohu tím, že celý pomyslný závod odstartuje. Navíc přitom předběhnout finanční behemoty jako jsou Spojené státy či Švýcarsko by byla skutečná paráda a možná i start (digitálně) zlaté éry pro Českou republiku v následujících letech a desetiletích.
S nejvyšší pravděpodobností se 2025 stane rokem adopce na úrovní států (u USA se odborníci shodují okolo 50 – 60% šance na přijetí v USA ještě letos). To nejenom vystřelí cenu raketově vzhůru ale dá prostor i rozjet nové projekty v bitcoinu v nevídaných obrátkách a měřítcích. Nahrávat tomu může právě státní přijetí, ale i mnohem čitelnější legislativa, potvrzení šéfa Fedu Jeroma Powella, že banky v USA jsou perfektně nachystané na správu Bitcoinu klientům a další pozitivní signály z trhu.
Bitcoin čeká raketový růst
Nevěřte tedy sýčkům, že by Bitcoin za 100 tisíc amerických dolarů byl drahý. Pokud – a po přečtení tohoto článku víte, že už je to spíš „až“ – se tahle hra rozehraje, velmi rychle můžeme bitcoin vidět na úrovních, které nám dnes přijdou jako sci-fi. Odhady se liší dle různých metrik – tedy kolik kapitálu bitcoin „sežere“ z trhu – ale nejčastěji se odborníci shodují na úrovních 250 – 450 tisíc dolarů, nebo i výše do konce roku 2025.
Tam už to bez institucí a států opravdu my hodleři nedotlačíme. To ale neznamená, že by pro „normálního člověka“ nebyl čas nakupovat. Právě naopak. 15 let jsme měli na to předběhnout Wall Street, pak před rokem přišla ETF. Teď je stále několik měsíců čas na to předběhnout drtivou většinu států a i pak to teprve bude start největšího přesunu kapitálu, který v 21. století zažijeme. Nakupovat bitcoin rychle a jednoduše můžete právě na Simplecoin.eu. A my držíme palce Aleši Michlovi a zbytku rady ČNB, aby udělali nejlepší rozhodnutí pro Českou republiku a začali bitcoin nakupovat co nejdřív.
