Častým útokem na Bitcoin je argumentace neekologičností a zbytečností jeho těžby. Evropská unie proto koncem března 2022 dokonce hlasovala o zákazu těžby kryptoměn využívajících tzv. Proof of Work konsensus. Návrh neprošel a tak nebudeme muset sledovat odchod EU z technologického výsluní. Pokus o zákaz přišel v době, kdy se stále víc odborníků přiklání k tomu, že Bitcoin může ve skutečnosti klimatu pomoci. Podívejme se na to podrobně v prvním díle ze série článků na toto téma.
Dnešní díl budeme věnovat samotnému principu bitcoinové těžby a k čemu slouží. Celá věc je samozřejmě mnohem sofistikovanější, než se na následujících řádcích pokusíme ilustrovat. Cílíme však na základní pochopení principů těžby, a proto si dovolíme jisté zjednodušení a připodobňování.
Bitcoinová těžba není zbytečné plýtvání energií
Bitcoin je monetární síť bez jakékoliv centrální autority. Jedná se o tzv. trustless systém, kde není potřeba důvěra (trust) mezi jeho uživateli k tomu, aby síť mohla fungovat. Bitcoinoví těžaři jsou ti, kteří zpracovávají a schvalují transakce jeho uživatelů a zapisují je do tzv. blockchainu (řetězu bloků). Odměnou za schválení a zapsání daného bloku transakcí je v současné době 6,25 bitcoinu. To je dost peněz na to, aby se těžaři – což jsou koneckonců obyčejní lidé – pokoušeli podvádět. Satoshi Nakamoto tento problém vyřešil naprosto elegantně. Rozhodl se úspěšnost těžby svěřit náhodě a kohokoli, kdo by se pokusil podvádět, by systém penalizoval náklady na spotřebovanou elektřinu.
Trik s kloboukem
Pojďme si velmi obrazně říct, co se musí stát, aby si těžař zasloužil oněch 6,25 BTC. Je to vlastně takové mistrovství světa v tahání čísel z klobouku. Dostali jste zadání tahat čísla z cylindru do té doby, než najdete papírek s číslem nižším než 100. Zdánlivě jednoduchý úkol, do té doby, než si uvědomíte, že nekonečno obsahuje opravdu obrovské množství čísel větších než 99 a pouze 100 možností, kdy splníte zadání pořadatele této podivné soutěže.
Těžaři se tedy mohou doslova přetrhnout a tahají papírky. Každých přibližně 10 minut se jednomu těžaři podaří nalézt správné číslo a ten dostane právo zkontrolovat a schválit transakce v dalším bloku, čímž je mu připsána odměna 6,25 bitcoinu + hodnota transakčních poplatků, které zaplatili uživatelé v daném bloku. Zatímco vytáhnout lísteček s nižším číslem než 99 je velmi náročný úkol, ověřit si výsledek je již triviální záležitost. Stačí se podívat. Tomu se říká asymetrická kryptografie.
Taháním čísel z klobouku (ve skutečnosti velmi složitým výpočtem matematických funkcí dle algoritmu SHA-256) těžař vykonával práci (work) a nalezení lístečku s číslem nižším než 100 získal svůj důkaz (proof). Takto ve zkratce funguje konsensus Proof of Work („důkaz vykonané práce“ – PoW), který využívá Bitcoin pro svoje bezchybné fungování. Jen za rok 2021 bylo na bitcoinovém blockchainu tímto způsobem vypořádáno transakcí v hodnotě 12 bilionů dolarů (více než VISA) – a to bez jediné chybičky.
Nejbezpečnější síť světa
Vyhrát může tedy jen jeden, a to ten nejrychlejší těžař. Ano, je tedy pravda, že je proces do jisté míry neefektivní v tom, že nutí spoustu těžařů vykonávat stejnou činnost. Ale je nesmysl tvrdit, že to je chyba, kterou je nutné odstranit. Je to cílená vlastnost systému zaručující jeho robustnost. Jen tak může být zajištěna naprostá bezpečnost sítě, která nemá žádnou centrální autoritu a ve které je dnes nyní uloženo jmění více než 100 milionů lidí z celého světa s hodnotou téměř 17 bilionů korun. To je mimochodem téměř 9násobek letošního státního rozpočtu ČR.
V příštím díle se podíváme na to, jestli je těžba bitcoinu opravdu tak energeticky náročná, jak někteří tvrdí, nebo je to jen strašák (FUD). Mimochodem, věděli jste, že podle World Economic Forum (WEF) měl v roce 2020 Bitcoin spotřebovávat všechnu energii světa? Ve skutečnosti je to jen asi 0,08 %.
