V prvním díle našeho seriálu o (ne)ekologičnosti Bitcoinu jsme si zatím vysvětlili, jak funguje těžba Bitcoinu. A tak i víme, že její zdánlivá neefektivnost má velmi důležitou funkci – prvek náhody a nutnost spotřebování relativně velkého množství energie plní roli zabezpečení proti útokům na tuto síť. Bitcoin je však odsuzován nejen za samotnou spotřebu, ale též za zvyšování množství elektronického odpadu, nebo absenci čipů a výpočetního výkonu „pro lepší účely“. Rozeberme si to opět do většího detailu – je to pravda, nebo fikce?
Bitcoin jako strašák ze Scooby Doo
Globálně je Bitcoin podle většiny studií na toto téma zodpovědný za 0,08–0,1 % světových emisí CO2. To je malé číslo v porovnání s lodní dopravou (11 %) nebo letectvím (5 %). I těžba zlata vygeneruje 3x více emisí a těžba a zpracování hliníku dokonce 30x více. Raději nemluvme o těžbě lithia a dalších těžkých (a toxických) kovech pro baterie elektroaut.
Roční spotřeba bitcoinové sítě se nyní pohybuje podle odhadů okolo 70–130 TWh (je však nutno přiznat, že podle odhadů Cambridge University to může být až 150 TWh a cca 0,6 % emisí). Jen pro srovnání, klimatizace celého světa spotřebují přibližně 2 100 TWh (14x více) ročně a mezi 3 000–10 000 TWh (20–65x více) energie se ztratí jen při jejím přenosu z místa na místo.
Pro těžbu Bitcoinu se již od roku 2013 nevyužívají standardní grafické ani procesorové čipy, ale tzv. ASIC těžební stroje. Jedná se o vysoce specializované stroje a nemůžeme tedy hovořit o tom, že by se výpočetní výkon těchto strojů dal použít na něco jiného.
Množství elektronického odpadu z těžby Bitcoinu je potom na úrovni 0,02–0,05 % celosvětového množství elektroniky, která ročně končí na skládkách. Vypadá to tedy, že i tento „FUD“ neboli „strašák“ se dělá větším, než ve skutečnosti je.
Motivace těžařů
Jestliže těžaři musí spotřebovávat velké množství elektrické energie, je zcela jasně v jejich nejlepším zájmu najít co nejlevnější elektřinu a tím zvýšit svojí marži. Levná elektřina je typicky taková, která:
- Nemá jiné využití – jedná se o přebytky energie v síti mimo odběrové špičky, nebo o elektřinu, která se musí vyrobit tak jako tak. Většina elektráren nedokáže jednoduše upravovat svůj výkon, a tak je pro ně nejsnazší „jet“ pořád na 100 % výkonu.
- Je vyrobená z obnovitelných zdrojů – tedy solární, větrná nebo z vodních elektráren.
- Jedná se o energii odpadní, která by jinak přišla vniveč (viz dále).
Odhaduje se, že téměř 2/3 bitcoinové těžby již dnes probíhá pomocí obnovitelných zdrojů. Tento údaj je do určité míry pohyblivý a znepřesněný několika faktory – především proto, že solární a větrné elektrárny jsou extrémně závislé na počasí. Pokud nesvítí Slunce a/nebo nefouká vítr, těžba přes tyto zdroje logicky nemůže probíhat.
Je nutno přiznat, že po zákazu těžby kryptoměn v Číně došlo k dočasnému zhoršení poměru ekologické těžby Bitcoinu. Zákaz těžby v těchto zeměpisných šířkách a délkách ale souvisí spíše s údajným ohrožováním totalitního režimu Číny než s čínskou starostí o klima. A poměr zelené těžby se již s odstupem času opět zvyšuje. Dá se tedy s klidným svědomím říct, že bitcoinová těžba je ve skutečnosti výrazně ekologičtější než drtivá většina jiných průmyslových odvětví na světě.
Existují dokonce studie prezentující myšlenku, že bitcoinová těžba může být tím pravým katalyzátorem tolik potřebného růstu celkového podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Ale o tom si povíme zase příště.
