Bitcoin bude v blízké budoucnosti hrát zásadní roli při zvládání klimatické změny, a těžba bitcoinu je zase jediné průmyslové odvětví, které může v horizontu necelé dekády být tzv. karbonově neutrální. Jak to dát dohromady?
V dohledné minulosti jsme se tématu Bitcoinu a ekologie věnovali hned několikrát. Vysvětlili jsme si principy bitcoinové těžby a její důležitosti pro zabezpečení této největší kryptoměnové sítě. Také jsme ukázali, že při přímém porovnání s jinými průmyslovými odvětvími je už nyní Bitcoin výrazně „zelenější“. Ve třetím díle dané série jsme zároveň poukázali na to, že bitcoinová těžba skrývá dříve netušené, nebo přinejlepším pouze v obrysech se rýsující možnosti, jak těžbu zefektivnit a především celé toto průmyslové odvětví využít k boji s klimatickými změnami.
Tento článek nemá za úkol vstupovat do debaty, zda-li klimatická změna probíhá a nakolik za ní může člověk. Pojďme však vycházet z premisy, že lidstvo svým chování matce přírodě situaci rozhodně neulehčuje a jestli tedy něco můžeme udělat, tak přestat (tolik) škodit.
Zelená řešení už existují
Od výše zmíněných článků uběhl zhruba rok a půl a bitcoinová těžba se výrazně proměnila. Od zákazu těžby bitcoinu v Číně došlo nejprve ke krátkodobému zhoršení emisní rozvahy tohoto odvětví, nyní je však podíl „zelené“ energie při těžbě bitcoinu na nových a nových historických maximech. Těžaři z Číny se totiž „rozprchli“ po světě v honu za co nejlevnějšími – což často znamená též nejekologičtějšími – zdroji energie. Hezkou sondou mezi firmy, které na tento trend naskočil může být i vlog ze známého Bitcoinového kanálu o tom, jak se těží bitcoin v Paraguayi.
Tento trend je sice sám o sobě velmi pozitivním signálem a pomáhá vylepšovat mediální obraz Bitcoinu, avšak sám o sobě mu karbonovou neutralitu nezaručí.
A proto vznikají neustále nová a velmi kreativní propojení bitcoinové těžby s jinými průmyslovými odvětvími a lidskými potřebami. V Nizozemsku pěstují tulipány ve sklenících, které vytápí pomocí odpadního tepla z bitcoinových těžebních strojů. Američan z Minnesoty pomocí těžby ohřívá bazén a může se tak koupat celoročně. V Africe zase bitcoinoví těžaři pomáhají s budováním tolik potřebné infrastruktury. Tím přispívají lokálním komunitám jak finančně, tak k zajištění lepšího a kvalitnějšího života.
Bez škálování nemáme šanci
Všem podobným projektům však chybí jedna zásadní vlastnost: Masivní měřítko.
A zde přichází ke slovu kombinace s novým, dosud téměř neexistujícím průmyslovým odvětím. Zachytáváním metanu. Metan je totiž ještě mnohem zákeřnější skleníkový plyn, než samotný oxid uhličitý. Jeho schopnost pohlcovat teplo, které se tak hromadí v atmosféře je až 86x větší, než u CO2. Většina autorit v oboru ekologie shoduje na urgentní potřebě zmírnit únik metanu do ovzduší, přesto jdou na boj s tímto skleníkovým plynem pouze 2 % rozpočtů, které jsou pro boj se změnou klimatu vyčleněny.
Tři největšími producenty metanu je zpracování fosilních paliv, zemědělství a třetím, avšak nejrychleji rostoucím znečišťovatelem jsou skládky odpadu. A právě na ty se zaměřily společnosti Vespene Energy a v poslední době také investiční fond CH4 Capital. CH4 je chemickou značkou metanu.
Daniel Batten, zakladatel tohoto fondu v rozhovoru pro bitcoinový podcast What Bitcoin Did představil svojí vizi, jak do roku 2030 u Bitcoinu dosáhnout karbonové neutrality a s rozpočtem 400 milionů amerických dolarů dokonce karbonově negativního výsledku celého odvětví bitcoinové těžby. Dosáhnout toho chce právě pomocí zachytáváním a zpracováním „odpadního metanu“ ze skládek po celém světě.
V těch se totiž často už nyní budují odvětrávací věže, které zabraňují hromadění tohoto výbušného plynu v podzemí skládek. Plyn však dosud není až na výjimky nijak zachytáván – přinejlepším je přímo na místě pálen bez dalšího užitku. A to chce právě CH4 Capital změnit. Unikající metan se vyčistí, zbaví vlhkosti a spálí, což roztočí generátory, které vyprodukují obrovské množství elektřiny v řádech megawatthodin. Pak už stačí jen zapojit bitcoinové těžební stroje (ASIC minery) a začít těžit bitcoin.
Jelikož je na světě opravdu hodně skládek, je toto ideální podhoubí pro to, jak toto odvětví masivně škálovat po celém světě a tím dále decentralizovat těžbu a přitom spalovat škodlivý metan, který by jinak unikl do atmosféry.
Je to dost nebo málo?
Důležité je se vrátit k částce 400 milionů dolarů – to je samozřejmě z pohledu smrtelníka obrovské množství peněz, ale na světě ani zdaleka neexistuje průmyslové odvětví, které by šlo za tak „nízkou částku“ proměnit v odvětví uhlíkově neutrální – anebo jako v tomto případě dokonce v odvětví, které může reálně zpomalit (byť samo o sobě nikoli zastavit) klimatickou změnu.
Můžeme mít radost, že těchto řešení si začali všímat i dosavadní velcí kritici Bitcoinu – například vydavatelství Bloomberg v tichosti zrušilo svojí politiku, že nebudou nikdy psát nic pozitivního o Bitcoinu. Revidovanou zprávu o výrazně nižších emisích z bitcoinové těžby než bylo původně očekáváno vydala i Cambridge university. A aby toho nebylo málo, tak auditní společnost KPMG z tzv. „velké čtyřky“ přiznala, že Bitcoin skutečně bude hrát zásadní roli ve zvládání klimatických změn a že mu byly neprávem přičítány příliš negativní dopady na klima.
A poslední skvělá zpráva na závěr. Bitcoin je stále k dispozici za velmi dostupných 28 000 dolarů, v přepočtu asi 640 000 Kč a je cítit, že má chuť růst. Neváhejte a kupte si kousek i pro sebe s nejstarší českou směnárnou Simplecoin.cz