Regulace MiCA se řítí na celý evropský kryptotrh. Krom regulatorní jistoty pro zprostředkovatele i klienty však zavádí více či méně kontroverzní pravidla, která tento trh změní jednou pro vždy.
Bylo jasné, že nějaké formě regulace se kryptoměnový trh dříve nebo později nevyhne. Místo aby všichni v poklidu kupovali bitcoin a dnes se jeho cena pohybovala na stovkách tisíc dolarů se obchodují desetitisíce shitcoinů, provádějí se opční obchody, shorty, longy a páky a lidi přicházejí o peníze jak na běžícím páse. Příliš málo lidí si uvědomuje, že nic víc než bitcoin a oddělení peněz od státu nepotřebujeme. Závody o zregulování tohoto dosud prakticky jediného „volného trhu“ tak nabírají na obrátkách. A nikoho nejspíš nepřekvapí, že se do čela tohoto závodu dere právě Evropská unie.
Je běžná i praktika, že ten, kdo nastaví pravidla jako první, pak nadále slouží jako „mustr“ pro zbytek světa. Pravděpodobná je tak varianta, že pokusy o podobnou regulaci brzy začnou probírat i v USA a jinde. Tam se však dá očekávat přeci jen větší odpor ze strany veřejnosti. Ostatně o cestě části amerických kongresmanů a jiných zákonodárců do Bruselu právě kvůli MiCA si můžete přečíst zde.
Co to ale přesně ta MiCA je?
Cílem MiCA – z anglického Markets in Crypto Assets, neboli „trhy v kryptoaktivech“ je zpřehlednit a standardizovat pravidla pro obchody týkající se kryptoměn v rámci celé EU. Dle slov europoslanců je to pokus o ukončení „Divokého západu“ v kryptoměnách. Osobně vítám pokus o hledání cest, jak znepříjemnit život všemožným kryptošmejdům (o některých jsme sami psali). Ale podobně jako vše, i tato mince má dvě strany.
Pod obecně líbivými hesly jako „boj proti praní špinavých peněz“ nebo „opatření v boji proti financování terorismu“ se však skrývá i spousta temnějších, až orwellovských změn při nákupu kryptoměn, které budou mít dopad nejen na samotné směnárny a burzy, ale především na klienty a uživatele. A i na ty se dnes podíváme.
Zastaralá ještě než vešla v platnost
Část nařízení MiCA je již dokonce v platnosti, zatímco pro ostatní části regulace začne běžet přechodné osmnácti měsíční období a to od 30. 12. 2024.
Bohužel se ukazuje, že už v době svého vydání je MiCA vlastně „zastaralá“ přestože (anebo protože) začala vznikat již v roce 2019. Tehdy stále zuřila tzv. ICO horečka, tedy „přednostní prodej“ různých shitcoinů bez vnitřní hodnoty na kterých spousta lidí prodělala kalhoty. Ty MiCA reálně řeší a vydavatelům „elektrických tokenů“ naháže pořádnou snůšku klacků pod nohy, což lze vnímat veskrze pozitivně.
Problém je, že díky zmíněné zastaralosti v současné verzi MiCA zcela opomíjí NFT a jiné formy „tokenizace“, nebo DeFi protokoly tzv. decentralizovaných financí.
Zatímco tedy soudruzi z Bruselu vyřeší již dávno zapomenutou ICO „zlatou horečku“, podvodníci vás dnes okrádají při zcela jiných příležitostech. Jak typické.
Klacky pod nohy stablecoinům
Již aktivní ustanovení z června 2024 se týká tzv. Stablecoinů. Stablecoiny jsou kryptoměny kryté podkladovým aktivem a snaží se co nejpřesněji kopírovat jeho hodnotu. Například dolarový stablecoin USDC koresponduje s hodnotou amerického dolaru.
A už zde si ukážeme, proč MiCA může nadělat víc škody, než užitku.
MiCA totiž vydavatelům stablecoinů nakazuje poměrně konkrétní formu toho, jak mají mít poskládané finance, které daný stablecoin kryjí.
Například 30 % peněz bude muset ležet čistě v hotovosti v několika evropských bankách. Na bankovních vkladech však typicky nedostáváte žádné úroky (za to banka si s nimi může dělat prakticky co chce a poměrně agresivně a riskantně je investovat bez vašeho vědomí a souhlasu).
Nutnost držet hotovost v bankách je ještě do jisté míry pochopitelná, byť jí můžeme vnímat, že pro samotné vydavatele stablecoinů není fér. EU se tím pravděpodobně snaží reagovat na pád UST – stablecoinu běžícího na dnes prakticky mrtvé síti Terra/Luna, která v roce 2022 dokončila už tak brutálně tvrdý bear-market a mj. významně zasáhla i do ceny bitcoinu.
Ještě kontroverznější může být praktický zákaz stablecoinů, které dosahují větších objemů, než je 1 000 000 transakcí denně. A proč? Udržení alespoň zdánlivě silného statusu Eura a jeho vlastních stablecoinů. V momentě kdy tedy nějaký stablecoin mimo eurového začne být příliš populární, EU jej může efektivně „zaříznout“, což obecné adopci kryptoměn asi příliš nepomůže.
Od stablecoinů se můžeme přesunout do oněch orwellovsky znějících pasáží v ostatních částech MiCA. MiCA začíná být děsivá především v kontextu ustanovení dalšího nařízení – tzv. Travel Rule a zásahů do omezování pohybu hotovosti (i elektronické), které se poslední dobou dějí.
Konec soukromí v kryptoměnách
Minimálně tak jak jej známe dosud, kryptoměny přestanou být díky MiCA anonymní. Kdokoliv, kdo je v kryptoměnách řekněme rok a déle ví, že zcela anonymní byly málokdy a to pouze za dodržení velmi přísných pravidel „internetové hygieny“. Proto i Bitcoin jako protokol bývá označován přinejlepším za „pseudonymní“, tedy anonymní pouze do té doby, než svoji reálnou identitu někde tzv. „propálíte“ tím, že svůj bitcoin nebo jiné krypto identifikujete jako svoje.
A tím nemyslíme jen KYC („poznej svého zákazníka“ proces u směnáren a burz). Ztratit soukromí můžete i tím, že z dosud anonymní peněženky zaplatíte nákup na internetovém obchodě, kde již máte vyplněný účet.
Nově budou muset být všechny transakce reportované ještě spolu s krypto-adresou odesílatele, jeho jména, fyzické adresy, čísla dokladu totožnosti, anebo data narození. Takže i takový nákup bitcoinem na Alze bude znamenat přidat k tomu i údaje z občanky a další údaje.
Masivní KYC bude lákat masivní útoky
Nejen tedy, že brzy budou v Bruselu vědět o každé vaší kryptotransakci (bez omezení hodnoty). A zbystřit by zcela jistě měli i ti, kteří se rádi zaklínají tím, že “nedělají nic špatného a nemají co skrývat”. Je faktem, že velká koncentrace citlivých dat může přilákat i jiné podvratné živly, které budou na datová úložiště chtít útočit. A jelikož vaše data bude ukládat jak strana odesílatele, tak strana příjemce a ještě se budou reportovat bankám a „do Bruselu“, vzniká až příliš mnoho míst, kudy mohou data uniknout. A to už může být velký problém. Ostatně o tom, že KYC a AML zákony mohou často napáchat víc škod než užitku už se také napsalo mnohé.
Naštěstí si EU uvědomuje, že na HW peněženky je krátká a omezení vlastních peněženek tak zatím nepřichází – anebo jsou dostatečně bezzubá a v praxi nevymahatelná. Ale je zřejmé, že Evropská unie hledá cesty jak pod rouškou boje proti terorismu co nejvíc přivřít vrátka i pro běžné občany evropské unie, aby se vůbec do kryptoměn pouštěli, aby mohla co nejvíce lidí udržet v ponzi schématu fiatových měn.
Obrana stále existuje
Naštěstí je pořád čas a spousta způsobů, jak se podobným regulacím bránit, aniž byste porušovali jakékoliv zákony. Standardem by se měly stát praktiky jako používání VPN, nakupování na e-shopech přes pseudonymy, používání anonymizačních nástrojů, anonymních nákupů kryptoměn například pomocí české aplikace Vexl a především využívat takové směnárny, jako je Simplecoin – kde nenecháváte zakoupené prostředky u třetí strany, ale okamžitě je odesíláte na svojí peněženku, kam nikdo, ani EU prostě a jednoduše nedosáhne.
