Zaručený tip, jak dosáhnout extrémně nízké čtenosti, je vložit slovo regulace do nadpisu. Přesto se v tomto článku pokusím srozumitelně rozebrat, co nastupující regulace přinesou, jak ovlivní budoucnost kryptoaktiv v Evropě a jaký budou mít vliv na inovace a svobodu tohoto sektoru.
Velká trojka
MiCA, DORA a Travel Rule. Trojice regulatorních nařízení, které bude nově muset splňovat naprosto drtivá většina firem podnikajících v oblasti digitálních aktiv v EU. Platné by měly být vesměs od začátku roku 2025, avšak existují určité výjimky, které umožňují jejich zavedení až o několik měsíců později (pro vybrané subjekty).
Nechci vás tu nudit sáhodlouhými definicemi všech těchto regulací, takže jen stručně. MiCA stanovuje obecná pravidla pro trh s kryptoaktivy. Jejím cílem je zvýšit ochranu investorů, přinést větší transparentnost a celkově snížit rizika. MiCA vyžaduje, aby firmy získaly licenci, poskytovaly jasné informace o svých produktech, dodržovaly přísná pravidla pro stablecoiny a rozšířily opatření proti praní špinavých peněz.
DORA se naopak zaměřuje na bezpečnost a odolnost IT infrastruktury, rozsáhlý risk management, hlášení bezpečnostních incidentů, pravidelné testování provozní odolnosti, řízení rizik dodavatelů a vyžaduje tvorbu mnoha interních politik a procesů.
A nakonec Travel Rule, tedy nařízení, které bude mít na koncové uživatele asi největší dopad. Nově totiž budou muset spolu s každou transakcí (v jejíž cestě bude regulovaná entita), být posílány i detailní informace o odesílateli a příjemci. Vcelku podstatná část vašich osobních údajů tak bude cestovat mezi zprostředkovateli kryptoslužeb spolu s vaší transakcí. Pokud používáte self-hosted peněženky, jako je například Trezor, tak se nově můžete těšit na ověřování jejich vlastnictví.
Pozitiva
Mají tato byrokratická nařízení vůbec nějaký přínos pro koncového uživatele? Abych si zachoval objektivitu, musím uznat, že v určitých oblastech ano.
Pamatujete si ještě na rok 2022 a doslova armagedon, který zahrnoval krachy Terra/Luna, Celsius, BlockFi a FTX? Pokud by tehdy byly tyto služby plně regulovány, mohly by být některé ze skandálů zmírněny nebo přímo eliminovány. I když to nelze tvrdit takto obecně, určitá pravidla by mohla podobným situacím předejít.
Přínosem těchto regulací je obecně snaha minimalizovat případy, kdy například burza zkrachuje, zpronevěří peníze klientů, nebo zmizí z trhu spolu s vklady uživatelů bez jakékoliv odpovědnosti. Zavedení standardů pro provoz a bezpečnost má eliminovat neseriózní hráče a ochránit tak koncové uživatele před zbytečnými riziky.
Pro samotné firmy to také může znamenat, že se na ně velké bankovní domy budou nově dívat jako na sobě rovnocenného a silně regulovaného partnera, což by mohlo pomoci s otevíráním bankovních účtů. Uvidíme…
(Ne)inovace
Komplexita těchto regulací však přináší i značná úskalí. Na trhu zůstanou pouze velcí hráči, kteří měli to štěstí, že začali podnikat ještě v období, kdy tyto regulace neexistovaly. Díky tomu měly možnost si naakumulovat kapitál, bez kterého by tyto regulace nyní zkrátka splnit nemohly.
Zavedení výše popsaných regulací totiž vyžaduje investice v řádech miliónů korun a zaměstná klidně několik specialistů na celý rok. Samotná ČNB ve svých materiálech vyžaduje mít až 7 (v závislosti na velikosti firmy) specializovaných pozic na splnění regulace DORA. Ještě jednou, až sedm lidí, kteří se budou zabývat pouze jedinou regulací…
Když lehce odbočím — víte co mají společného například Google, YouTube či český Trezor? Založilo je pár extrémně chytrých lidí a z počátku se jednalo o klasický garážový startup.
Pokud tedy s nadšením očekáváte, že se někde na vysoké škole dá dohromady nový Slush a Stick, kteří založí inovativní firmu a začnou podnikat v oblasti digitálních aktiv, tak na to rovnou zapomeňte. Finanční a lidská náročnost těchto regulací jim pravděpodobně překazí plány hned v počátku. Bez velmi štědrého investora bude v následující době téměř nemožné založit nový startup podnikající v tomto odvětví.
Není to však pouze problém začínajících firem. I ty velké musí investovat značné prostředky do splnění těchto regulací, místo toho, aby například najmuly další programátory a zlepšily svou službu pro koncové uživatele či přinesly nové funkce.
(Ne)implementovatelnost
Z čeho vůbec tyto regulace vychází? Naprostá majorita jejich obsahu je shodná s nařízeními, které aktuálně platí například pro banky. Dovolím si proto následující tvrzení:
Jelikož většina regulátorů specifické povaze digitálních aktiv a jejím technickým odlišnostem do hloubky nerozumí, vzaly aktuální nařízení a směrnice pro tradiční finanční instituce, a bez výrazných změn je aplikovaly na firmy podnikající s kryptoměnami.
Některé z požadavků tak doslova nelze technicky splnit. Tedy alespoň prozatím. Jeden příklad za všechny — v rámci Travel Rule například musíte ověřovat identitu odesílatele prostředků a předávat ji dalším firmám spolu s touto transakcí. Jak to například uděláte u plateb skrze Lightning Network, kde je odesílatel anonymní?
Bude tedy Lightning v regulovaném světě nově omezen pouze na velké centralizované burzy, které si tyto informace budou mezi sebou předávat? To nám ukáže až čas…
Závěrem
I když tyto regulace přináší určité benefity pro sektor jako takový, celkově se obávám, že inovace a svoboda, tedy dvě klíčové hodnoty v tomto sektoru, mohou přehnaně byrokratickým přístupem utrpět. Historie nám ukazuje, že velké technologické firmy vznikaly v prostředí minimální regulace. Nyní se však i na malé startupy v oblasti digitálních aktiv začnou uplatňovat podobně přísná pravidla, jako na zavedené banky, které mají stovky zaměstnanců.
Povede to pouze k tomu, že se vstup na tento trh pro malé a inovativní firmy téměř znemožní, a zůstane zde tak pouze několik velkých a zavedených firem. I ty však budou vynakládat extrémní množství peněz a lidské síly pro splnění těchto regulací, místo inovace svých produktů.
Uživatelé budou naopak šikanování ještě přísnějším KYC, ověřováním vlastnictví svých peněženek nebo povinností uvádět důvody, proč vybranou transakci chtějí provést.
Jaká bude reakce? Většina zakladatelů si rozmyslí, zda se pouštět do tohoto businessu v Evropě či zda není lepší si založit startup v nějaké jiné destinaci, která nabízí tomuto sektoru rozumnější podmínky. Z Evropy se tak stane ještě více přeregulovaný moloch bez jakýchkoliv inovací.
Přitom stačí jediné — rozumně implementovaný princip proporcionality. Ať výše uvedené regulace splňují ty největší burzy a směnárny v Evropě, s tím nemám problém. Ale neexistuje jediný rozumný důvod, proč takto šikanovat malé a začínající startupy.
