Globální dluh států od roku 2022 vyrostl o 100 bilionů dolarů na celkem 315 bilionů. Tato čísla jsou pro většinu lidí naprosto nepředstavitelná. O něco představitelnější je nárůst o strašidelných 40 % za 2 roky! Proč je tempo zadlužování prakticky všech sektorů lidské činnosti tak rapidní, dá se s tím vůbec něco dělat a jak s tím souvisí bitcoin?
Všechen dluh na světě se skládá ze tří složek – to jsou dluhy korporátní, tedy firemní, dále dluhy domácností a pak samozřejmě největší přispěvatelé k růstu dluhů – půjčky států a vlád.
Korporátní dluh jsou půjčky firem např. na rozvoj jejich businessu a inovace. Domácnosti si zase půjčují na bydlení (hypotéky) a běžnější výdaje (spotřebitelské úvěry, kreditní karty). Přesto musí výše zmíněné subjekty dlouhodobě cílit na vyvážený rozpočet, jinak zkrachují. Státy si ale půjčují naprosto na všechno a to dlouhodobě a bez jakékoliv fiskální odpovědnosti. Z největších ekonomik byly USA naposledy „v plusu“ za dob prezidenta Clintona – v r. 2001. Od té doby jsou v mínusu 35 000 000 000 000 (35 bilionů) dolarů. A třeba taková Francie měla vyvážený rozpočet naposledy v roce 1973, tedy pouhé dva roky po faktickém vzniku fiatového standardu!
Utáhnout opasky bude bolet
Omezit další zadlužování samozřejmě je možné, ale jednalo by se o tak bolestivou proceduru pro celý současný finanční systém, že s tím prakticky nemůžeme počítat. Muselo by se jednat o zcela zásadní a strukturální změny toho, jak vnímáme a pracujeme s penězi dneška. Tato změna by musela proběhnout na úrovni států a jejich vlád. Jsou to právě vlády, jejichž zájmy ve finále chrání centrální banky – jakkoliv si papírově mohou hrát na svou „nezávislost“ na vládní moci.
Takové finanční reformy by znamenaly spoustu dobrého – např. privatizaci důležitých odvětví jako jsou zdravotnictví nebo školství, pravděpodobnou potřebu demilitarizace a tolik důležité reformy důchodových systémů. Rozumné by bylo i zrušení dotačních systémů, Green Dealu a podobných projektů, jejichž přínos pro lidstvo je přinejlepším diskutabilní – tím už se ale dostáváme na tenkou hranici toho, že tolik potřebné změny by rozhodně nebyly pouze pozitivní.
Systém založený na nekonečném růstu zadlužení, který politici svorně odmítají řešit zakořenil už příliš hluboko. Znovu se nabízí v našich článcích několikrát použitý příměr o feťákovi závislém na heroinu. Pokud příliš závislému člověku seberete jeho drogu, může ho to ve výsledku zabít, nebo přivést k šílenství.
Státy problém stvořily, ale nevyřeší ho.
Vlády mají navíc tendenci podobné problémy řešit obecně špatně – snaží se svoje obyvatele zdanit až do morku kostí, neustále jim bují státní aparát, anebo sem tam okradou celou populaci pomocí měnových reforem.
Asi si nemusíme dlouho vysvětlovat, že výše nastíněný scénář je až (na poslední odstavec) příliš utopický. Vládnoucí garnitura takové změny nepřipustí, jelikož jen těžko přinesou body oblíbenosti tomu politikovi, který by podobné změny měl chuť a vůli prosazovat (navíc by je prosazoval přinejlepším na lokální úrovni).
Poroste vše, co se nedá natisknout.
A tak se jeví nejpravděpodobnější scénář ten, že zadlužení států pomocí tisku peněz formou dluhu a vybouchávání klínu klínem bude probíhat dále. A to je logicky příležitost pro ty finanční nástroje, které se snadno natisknout nedají. A to rozhodně nejsou akcie a dluhopisy.
Velmi dobře se tak v následujících letech bude dařit samozřejmě nemovitostem, které pro většinu světa dlouhodobě slouží jako dobrý uložitel hodnoty. Tady bych jen rád podotkl, že až na světlé výjimky váš dům nestojí víc, jen vaše měna stojí víc a víc za h…
Dobře nakročeno má samozřejmě i zlato, které se nyní obchoduje na historických maximech za přibližně 2 550 dolarů za trojskou unci.
Černým koněm tohoto závodu o ochranu kapitálu je z našeho pohledu samozřejmě Bitcoin.
Omezená zásoba a Wall Street
Pokud bychom si chtěli prolétnout základy Bitcoinu, je to samozřejmě omezená zásoba na celkových 21 milionů mincí, snižující se inflace, která je od dubnového halvingu pod úrovní přírůstku zásoby zlata a v neposlední řadě i nemožnost urychlit těžbu dalších mincí, kteréžto dávají bitcoinu speciální vlastnosti.
Nesmíme ale zapomenout především na odolnost cenzuře transakcí a především na schopnost bitcoin opravdu osobně a plnohodnotně vlastnit díky principu self-custody.
Pokud totiž se zadlužením nehodlají nic dělat vlády a politici světa, můžete s tím udělat něco vy sami a to tak, že (alespoň částečně) ze systému závislého na novém tištění peněz vystoupíte.
A přestože pro jednotlivce ETF stále nedoporučujeme, je faktem, že rostoucí institucionální adopce dává tušit, že se tady sází na onoho černého koně a to i přesto, že nyní cenové pohyby na grafu mohou vypadat slušně řečeno „rozpačitě“.
Připomeňme jen z poslední doby japonský penzijní fond GPIF, který spravuje investice v hodnotě 1,5 bilionu dolarů. Dále všech 10 největších amerických penzijních fondů též kupuje Bitcoin ETF. Investice v hodnotě miliard dolarů mají v Bitcoinu i největší banky světa včetně J. P. Morgan, BNP Paribas, Morgan Stanley a dalších.
Ti všichni došli k logickému závěru, že doba, kdy se vlády Bitcoin budou snažit zabít, se schválením ETF skončila a Bitcoin tu s námi již zůstane. A v době, kdy peníze nemají hodnotu bude vše velmi drahé – tedy i Bitcoin.
Vsázet na černého koně můžete se Simplecoin i vy a to ještě dnes.
